|
|
Hodnocení zátěže životního prostředí perfluorovanými sloučeninami
Šima, Aleš ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Nejdůležitějšími zástupci skupiny perfluorovaných sloučenin jsou perfluorooktansulfonát (PFOS), perfluorooktanová kyselina (PFOA) a perfluorooktansulfonamid (FOSA). Perfluorované sloučeniny mají výjimečné fyzikální a chemické vlastnosti, které je činí cennými při použití v různých odvětvích průmyslu. Vlastnosti, pro které jsou tak užitečné, jsou však zároveň důvodem, proč jsou tyto sloučeniny tak nebezpečné pro životní prostředí. Cílem teoretické části diplomové práce bylo zpracování literární rešerše na téma: Hodnocení zátěže životního prostředí perfluorovanými sloučeninami. V experimentální části byla vypracována a optimalizována metoda, které byla použita pro identifikaci a kvantifikaci vybraných polutantů obsažených v realných vzorcích půd.
|
|
|
Studium průniku PBDE a perfluorovaných sloučenin do vodních ekosystémů
Vondráčková, Ilona ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Hroch, Martin (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
V předložené dizertační práci byla řešena problematika výskytu polybromovaných difenyletherů (PBDE) a vybraných perfluorovaných sloučenin v životním prostředí. Studie byla zaměřena na zjištění a následné ověření optimální metody pro stanovení PBDE a perfluorovaných sloučenin ve vzorcích odebraných z vodního ekosystému. Polybromované difenylethery patří mezi perzistentní sloučeniny, které byly klasifikovány jako jedny ze závažných znečišťujících látek. Ve složkách životního prostředí jsou prokazovány především v posledních deseti letech. Pro naše studie byly zvoleny jako vhodné matrice povrchové vody a sedimenty, které byly odebírány v různých lokalitách na povodí řeky Svratky. Jejich analýza měla prokázat, zda se v těchto specifických matricích kumulují, setrvávají zde delší dobu a představují tak sekundární kontaminanty vodních ekosystémů. Byly posuzovány tyto kongenery polybromovaných difenyletherů: BDE-28, 47, 66, 85, 99, 100, 153, 154 a 183. Pro jejich izolaci z matrice byly použity různé extrakční techniky, a to ultrazvuková extrakce, mikrovlnná extrakce a tlaková extrakce rozpouštědlem. Jejich finální stanovení bylo prováděno metodou plynové chromatografie s detektorem elektronového záchytu (GC/ECD). V našich prováděných studiích byly rovněž porovnávány základní chemické, fyzikální a environmentální vlastnosti difenyletherů ve složkách životního prostředí. Pozornost byla zaměřena také na perfluoroktanové sloučeniny (PFOA), (PFOS) a (PFOSA). Byly popsány fyzikálně-chemické vlastnosti těchto organických znečišťujících látek a zhodnoceny jejich toxikologické a environmentální aspekty. Byla posouzena vhodnost použitých extrakčních technik (ultrazvuková extrakce, tlaková extrakce rozpouštědlem, extrakce tuhou fází) pro izolaci PFCs ze vzorků sedimentů. Identifikace a následná kvantifikace vybraného analytu z této skupiny byla prováděna metodou kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (HPLC/MS). Optimalizované metody byly potom aplikovány na reálné vzorky. Povrchová voda a sediment byly odebírány v povodí řeky Svratky, a to celkem na 19 odběrových místech. Výskyt PBDE byl potvrzen ve vzorcích sedimentů z řeky Svratky (g.kg-1), ve vzorcích povrchové vody však nebyly PBDE vůbec detekovány, případně se jejich koncentrace nacházely pod limitem detekce; perfluorované sloučeniny nebyly ve vzorcích sedimentů a vody detekovány vůbec.
|
|
|
Problematika perfluorovaných sloučenin ve složkách životního prostředí
Šima, Aleš ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je zpracování literární rešerše na téma: Problematika perfluorovaných sloučenin ve složkách životního prostředí. Nejdůležitějšími zástupci skupiny perfluorovaných sloučenin jsou perfluorooktansulfonát (PFOS) a perfluorooktanová kyselina (PFOA). Perfluorované sloučeniny mají výjimečné fyzikální a chemické vlastnosti, které je činí cennými při použití v různých odvětvích průmyslu. Vlastnosti, pro které jsou tak užitečné, jsou však zároveň důvodem, proč jsou tyto sloučeniny tak nebezpečné pro životní prostředí. Perfluorovaný řetězec nepodléhá fotolýze, hydrolýze ani biodegradaci. V životním prostředí jsou PFOS a PFOA velmi perzistentní. Přítomnost PFOS byla zhodnocena v různých studiích publikovaných po celém světě; zjištěna byla v játrech, krvi, svalovině, ledvinách i mozku řady živočichů od bezobratlých přes ryby, obojživelníky, ptáky, savce až po člověka. Alarmující je, že vysoké koncentrace PFOS byly nalezeny i ve tkáních zvířat z arktických oblastí, vyskytujících se daleko od antropogenních zdrojů. Dokonalejší analytické techniky umožnily vědcům zajímat se o perfluorované sloučeniny podrobněji, což vedlo k identifikaci celé řady sloučenin z této skupiny. V současné době je snahou používání perfluorovaných chemikálií postupně eliminovat a nahrazovat je jinými látkami, které jsou lépe odbouratelné a nemají vliv na životní prostředí.
|
|
|
Nové perfluorované látky v životním prostředí
Leifertová, Karolína ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
Perfluorované sloučeniny jsou rozsáhlá skupina uměle vyrobených chemikálií. I když jsou spojovány s hepatotoxicitou, neurotoxicitou, nefrotoxicitou a karcinogenitou, mechanismus toxicity zůstává stále nejasný. Teprve nedávno byly dvě z těchto sloučenin (kyselina perfloroktanová a perfluorsulfonová kyselina) plošně zakázány. To vedlo k výrobě tzv. "nových perfluorovaných sloučenin". Tato práce se zaměřuje na hodnocení toxicity 4 perfluorovaných sloučenin, včetně nových perfluorovaných sloučenin (kyseliny perfluoroktanové PFOA, perfluorsulfonové kyseliny PFOS, hexafluorpropylenoxid-dimerní kyseliny GenX a hexafluorpropylenoxid trimerní kyseliny HFPO-TA). Pro testování byly využity gonadální a jaterní buněčné linie pstruha duhového. Byly provedeny příslušné testy toxicity, jako jsou testy životaschopnosti (karboxyfluorescein diacetát, alamar blue a příjem neutrální červeně), aktivace cytochromu P450 1A (ethoxyresorufin-o-deethyláza, EROD) a měření tvorby reaktivních forem kyslíku (2',7'-dichlorfluorescin diacetát). HFPO-TA dramaticky snížila životaschopnost a vedla ke statisticky významnému zvýšení intracelulárních reaktivních forem kyslíku. GenX jako jediná způsobila zvýšení aktivity EROD, ale nebyl pozorován žádný efekt na viabilitu či tvorbu reaktivních forem kyslíku. Měření fosfolipidových...
|
|
|
Material design problems of plasma-chemical reactors for disposal perfluorinated compounds
Brožek, Vlastimil ; Březina, Václav ; Mastný, L. ; Kubatík, Tomáš František ; Živný, Oldřich
Reduction of perfluorinated gases emissions from semiconductor industry has recently introduced a serious problem from both technological and economic side. With respect to chemistry of the decomposition reactions the most effective abatement techniques developed up to now consists in the interaction of those gaseous pollutants with several types of plasmas. In the framework of Czech-Taiwanese bilateral project No. 17-10246J 'Decomposition of Perfluorinated Compounds and Fluorinated Ozone Depleting Substances' a new plasmochemical reactor design is to be solved. In this reactor the plasma abatement process consisting of interaction of the plasma generated by unique watter stabilized H-WSP plasma torch at temperatures ranging\nfrom 2000 K up to 25,000 K with the treated gases will be carried out. However, the main product generated in the reactor during the steam plasma abatement process is hydrogen fluoride which causes corrosion of almost every construction material. The aim pursued by the work presented is to search for the materials resistant to exposition of HF even at high temperatures. To investigate corrosion resistance of construction materials with thermal stability within temperature interval 2700-3000 °C titan nitride, boron nitride, and silicon carbide have been selected. The samples of those materials have been prepared by spark plasma sintering method and exposed to concentrated solution of hydrofluoric acid for which corrosion rates have been measured
|
|
|
Studium průniku PBDE a perfluorovaných sloučenin do vodních ekosystémů
Vondráčková, Ilona ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Hroch, Martin (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
V předložené dizertační práci byla řešena problematika výskytu polybromovaných difenyletherů (PBDE) a vybraných perfluorovaných sloučenin v životním prostředí. Studie byla zaměřena na zjištění a následné ověření optimální metody pro stanovení PBDE a perfluorovaných sloučenin ve vzorcích odebraných z vodního ekosystému. Polybromované difenylethery patří mezi perzistentní sloučeniny, které byly klasifikovány jako jedny ze závažných znečišťujících látek. Ve složkách životního prostředí jsou prokazovány především v posledních deseti letech. Pro naše studie byly zvoleny jako vhodné matrice povrchové vody a sedimenty, které byly odebírány v různých lokalitách na povodí řeky Svratky. Jejich analýza měla prokázat, zda se v těchto specifických matricích kumulují, setrvávají zde delší dobu a představují tak sekundární kontaminanty vodních ekosystémů. Byly posuzovány tyto kongenery polybromovaných difenyletherů: BDE-28, 47, 66, 85, 99, 100, 153, 154 a 183. Pro jejich izolaci z matrice byly použity různé extrakční techniky, a to ultrazvuková extrakce, mikrovlnná extrakce a tlaková extrakce rozpouštědlem. Jejich finální stanovení bylo prováděno metodou plynové chromatografie s detektorem elektronového záchytu (GC/ECD). V našich prováděných studiích byly rovněž porovnávány základní chemické, fyzikální a environmentální vlastnosti difenyletherů ve složkách životního prostředí. Pozornost byla zaměřena také na perfluoroktanové sloučeniny (PFOA), (PFOS) a (PFOSA). Byly popsány fyzikálně-chemické vlastnosti těchto organických znečišťujících látek a zhodnoceny jejich toxikologické a environmentální aspekty. Byla posouzena vhodnost použitých extrakčních technik (ultrazvuková extrakce, tlaková extrakce rozpouštědlem, extrakce tuhou fází) pro izolaci PFCs ze vzorků sedimentů. Identifikace a následná kvantifikace vybraného analytu z této skupiny byla prováděna metodou kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (HPLC/MS). Optimalizované metody byly potom aplikovány na reálné vzorky. Povrchová voda a sediment byly odebírány v povodí řeky Svratky, a to celkem na 19 odběrových místech. Výskyt PBDE byl potvrzen ve vzorcích sedimentů z řeky Svratky (g.kg-1), ve vzorcích povrchové vody však nebyly PBDE vůbec detekovány, případně se jejich koncentrace nacházely pod limitem detekce; perfluorované sloučeniny nebyly ve vzorcích sedimentů a vody detekovány vůbec.
|
|
|
Hodnocení zátěže životního prostředí perfluorovanými sloučeninami
Šima, Aleš ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Nejdůležitějšími zástupci skupiny perfluorovaných sloučenin jsou perfluorooktansulfonát (PFOS), perfluorooktanová kyselina (PFOA) a perfluorooktansulfonamid (FOSA). Perfluorované sloučeniny mají výjimečné fyzikální a chemické vlastnosti, které je činí cennými při použití v různých odvětvích průmyslu. Vlastnosti, pro které jsou tak užitečné, jsou však zároveň důvodem, proč jsou tyto sloučeniny tak nebezpečné pro životní prostředí. Cílem teoretické části diplomové práce bylo zpracování literární rešerše na téma: Hodnocení zátěže životního prostředí perfluorovanými sloučeninami. V experimentální části byla vypracována a optimalizována metoda, které byla použita pro identifikaci a kvantifikaci vybraných polutantů obsažených v realných vzorcích půd.
|
|
|
Problematika perfluorovaných sloučenin ve složkách životního prostředí
Šima, Aleš ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je zpracování literární rešerše na téma: Problematika perfluorovaných sloučenin ve složkách životního prostředí. Nejdůležitějšími zástupci skupiny perfluorovaných sloučenin jsou perfluorooktansulfonát (PFOS) a perfluorooktanová kyselina (PFOA). Perfluorované sloučeniny mají výjimečné fyzikální a chemické vlastnosti, které je činí cennými při použití v různých odvětvích průmyslu. Vlastnosti, pro které jsou tak užitečné, jsou však zároveň důvodem, proč jsou tyto sloučeniny tak nebezpečné pro životní prostředí. Perfluorovaný řetězec nepodléhá fotolýze, hydrolýze ani biodegradaci. V životním prostředí jsou PFOS a PFOA velmi perzistentní. Přítomnost PFOS byla zhodnocena v různých studiích publikovaných po celém světě; zjištěna byla v játrech, krvi, svalovině, ledvinách i mozku řady živočichů od bezobratlých přes ryby, obojživelníky, ptáky, savce až po člověka. Alarmující je, že vysoké koncentrace PFOS byly nalezeny i ve tkáních zvířat z arktických oblastí, vyskytujících se daleko od antropogenních zdrojů. Dokonalejší analytické techniky umožnily vědcům zajímat se o perfluorované sloučeniny podrobněji, což vedlo k identifikaci celé řady sloučenin z této skupiny. V současné době je snahou používání perfluorovaných chemikálií postupně eliminovat a nahrazovat je jinými látkami, které jsou lépe odbouratelné a nemají vliv na životní prostředí.
|
|
|
Výskyt perfluorovaných sloučenin v rybách z volných vod ČR
HOLAŇ, Viktor
Tato práce se zabývá hodnocením kontaminace ryb vybranými cizorodými látkami z řád perfluorovaných sloučenin. Pro účely hodnocení kontaminace byly vybrány tyto lokality Bečva - Dluhonice, Labe - Přelouč, Bílina - Ústí nad Labem, Jizera - Předměřice, Sázava - Nespeky a Otava - Topělec. Odlovy ryb byly provedeny pomocí elektrického agregátu. Sledování obsahu cizorodých látek bylo provedeno ze vzorků svaloviny a jater. Analýza byla provedena pomocí kapalinové chromatografie (HPLC - MS/MS). Ve vzorcích byly sledovány tyto sloučeniny PFOS, PFNA, PFOA, PFHxS a PFHpS.
|
host ::
RSS.